Zahrádkář se neobejde také bez hnojiva. A to ať už pěstuje květiny, zeleninu nebo chce mít jednoduše krásný trávník. Jak ho vybrat?
K čemu slouží hnojivo
Půda zajišťuje všem rostlinám adekvátní výživu. Tu tvoří jednak dostupná vláha, ale také živiny. Ty by neměly v půdě chybět, ale ani přebývat.
U zeleniny musíte počítat s tím, že požadavky na přísun konkrétních látek se liší u konkrétních rostlin a že se jejich požadavky proměňují i vzhledem k období roku.
Vesměs hnojiva obsahují tři hlavní biogenní prvky v podobě dusíku, fosforu a draslíku. Stejně tak v nich najdeme sekundární biogenní prvky, což znamená vápník, síru a hořčík. V některých případech ve složení bývají obsaženy také stopové prvky, které jsou užitečné pro hnojení, tedy bor, chlor, mangan, železo, zinek, měď a molybden.
Lze říci, že většina rostlin potřebuje ke svému zdárnému růstu hlavně dusík. Neplatí to ale bezvýhradně, v některých případech je naopak žádoucí vyšší přísun vápníku. Naopak opatrní bychom měli být s chlórem, některým rostlinám škodí i malé dávky.
Jak vybrat hnojiva
Prioritně byste si měli v otázce hnojení položit zásadní otázku: Zvolím hnojiva syntetická, nebo budu chtít vsadit na čistě přírodní cestu?
Předností syntetických hnojiv je jednoznačně vysoká koncentrace živin a také velmi jednoduchá aplikace. U organických hnojiv si koncentrací látek nemůžete v zásadě nikdy být jisti. Proto bývají také některými zahrádkáři označeny spíše za výživu, nikoli hnojivo v pravém slova smyslu. Živiny jsou rozpustné ve vodě a rostlina je tak má k dispozici prakticky ihned.
Nejčastěji se setkáte s hnojivy tekutými, alternativně lze použít také ta pevná. Jejich výhodou je postupné uvolňování živin. Na trhu jsou rovněž dostupná hnojiva prášková. Půdu s nimi lze poprášit, případně hnojivo zapracovat do země.